03.03.2026, Muži

Z Tuniska přes Polsko do Kopřivnice. „Chci týmu přinést dravost a pomoci k týmovým výsledků,“ říká Ellouzi Abdelhakim. Házenkářský klub KH ISMM Kopřivnice již dříve ohlasil zajímavou posilu. Opět se v dresu Kopřivnice objevuje hráč z exotické destinace. Po stopách portorického Edwina Brita kráčí tuniský pivot se zkušenostmi z polské ligy. Jak se Hakim v Beskydech aklimatizoval, co říká na rozdíly mezi polskou a českou házenou a chutná mu české pivo?

Hakime, jsi v Kopřivnici už několik týdnů. Jak se ti zde zatím líbí a jak probíhala tvá adaptace na nové prostředí?

Po prvním měsíci musím říct, že se cítím opravdu skvěle. Všechno funguje, jak má. Tým mě přijal výborně a v kabině vládne skvělá atmosféra, což je pro mě nesmírně důležité. Aby se hráč mohl plně adaptovat a odevzdat na hřišti maximum, musí se cítit v dobré pohodě. Momentálně jsem nastavený na tvrdou práci, soustředím se na nadcházející zápasy a užívám si ten pozitivní „vibe“, který v klubu máme.

Fanoušci tě vnímají jako novou „exotickou akvizici“. Můžeš nám o sobě prozradit více? Odkud pocházíš a jak se vyvíjela tvá kariéra před příchodem do Česka?

Původem jsem Tunisan, na což jsem hrdý. Svoji kariéru jsem odstartoval v jednom z nejúspěšnějších tuniských klubů, v Espérance Sportive de Tunis. Tam jsem si zahrál nejvyšší soutěž a prošel jsem i mládežnickými reprezentacemi. Poté jsem působil v dalších dvou velkých klubech s bohatou historií a vysokou kvalitou. Vždy mě to ale táhlo do Evropy. Mou první evropskou zastávkou bylo Polsko, kde jsem minulou sezónu nastupoval za Gwardia Koszalin. Byla to pro mě cenná zkušenost, která mi otevřela dveře až sem do Kopřivnice.

Můžeš už nyní porovnat polskou a českou házenou? Vidíš v těchto soutěžích nějaké zásadní rozdíly?

V Polsku je v soutěžích hodně mladých, talentovaných hráčů s velkým potenciálem a skvělými dovednostmi, i když možná mají o něco méně zkušeností. Je to skvělé prostředí pro růst. Česká extraliga je v tomhle trochu jiná. Sice tu jsou týmy jako Nové Veselí, které také sází na mládí, ale celkově mi česká liga přijde zkušenější. Jsou tu týmy jako Karviná nebo Brno, které hrají na velmi vysoké úrovni, což dává celé soutěži stabilitu a kvalitu. Pro mě osobně je konfrontace s takto zkušenými hráči velkou výzvou. Nechci ale říkat, která liga je lepší. Každá má svá specifika a v obou se musíte stoprocentně snažit, abyste uspěli.

Kdybys měl být upřímný, jak bys popsal své největší přednosti na hřišti? V čem Hakim na palubovce vyniká?

Nerad mluvím sám o sobě, raději nechávám lidi v hledišti, aby si udělali vlastní obrázek. Ale pokud mám být upřímný, myslím, že můj styl je trochu jiný. Miluji fyzický kontakt v obraně, hraji agresivně a důrazně. V útoku se snažím o dobrou rotaci, kvalitní bloky pro spoluhráče a samozřejmě chci dávat góly, jak se na pivota sluší. V tom jsou všichni hráči na hřišti, myslím, stejní. Nechci o sobě prohlašovat velké věci – mým cílem je, aby byli lidé spokojení s mými výkony a aby se jim líbilo, co na hřišti předvádím. To je pro mě důležitější než mé vlastní sebehodnocení. 

Přišel jsi v zimě. Pro člověka z Tuniska, který je zvyklý na slunce a pláže, musel být sníh a nízké teploty šok. Jak to zvládáš?

Upřímně, v Tunisku takové mrazy opravdu nemáme, snad jen výjimečně v horách na úplném severu. Šok to pro mě úplně nebyl, protože „křest mrazem“ jsem zažil už loni v Polsku. Tady v Kopřivnici se paradoxně cítím ještě komfortněji. Na klima jsem si už zvykl a zima mi nevadí.

V Polsku jsi určitě narazil na tamní speciality. Už jsi stihl ochutnat něco tradičního u nás?

V Polsku jsem si zamiloval pirohy, ty byly opravdu vynikající. V Česku jsem zatím nic vysloveně tradičního nevyzkoušel, ale myslím si, že polská a česká kultura k sobě mají blízko, takže to pro mě nebude takový skok. Vím, že Česko je vyhlášené svým pivem, ale jelikož nepiji alkohol, kvalitu v tomto směru bohužel nepotvrdím (smích). Určitě ale brzy vyzkouším nějaké jídlo, věřím, že mi tu bude chutnat.

Jaké jsou tvé sny a sportovní cíle, kterých bys chtěl dosáhnout?

Jako každý sportovec, i já chci dosáhnout té nejvyšší možné úrovně. Teď je ale pro mě prioritou číslo jedna naplnit cíle našeho klubu. Chci, abychom jako tým vyhrávali, sbírali body a dělali radost našim fanouškům. Co přinese budoucnost, jestli to bude posun do ještě prestižnější ligy nebo dlouhodobé angažmá na špičkové úrovni, to se uvidí. Teď jsem tady, chci odevzdat všechno pro Kopřivnici, její fanoušky a užívat si každou minutu na hřišti jako doposud.