03.06.2025, A-tým

Nemůžeme začít jinak než ohlédnutím za uplynulou sezónou. Co bylo příčinou tak výrazného herního i výsledkového propadu?

Kdo sledoval změny v kádru před sezónou, ten má zřejmě jasno. Přišli jsme o tahouny týmu. Do Maďarska přestoupil Honza Polcar, se kterým nám odešlo přes 200 branek a na pravé straně jsme přišli o Radka Doležela, který byl klíčovým mužem naší defenzívy. Navíc se nám nevyhýbala zranění. Po Radkově konci jsme hned na podzim přišli také o Zdeňka Čadru, dlouhodobě marodí Hanus, který letos neodehrál ani minutu. V tu chvíli byla celá pravá strana pryč, zbyl zde pouze pravoruký David Zima, který to měl těžké, ale jeho výkony kluky zkrátka nenahradily. A mladý Ošmera, který měl ve dvaceti letech těžkou úlohu. Navíc ani Bukovskému zdraví nesloužilo, celou sezónu hrál se sebezapřením a těžké zranění kolene prodělal Martin Střelec. Takže z osy týmu zbyl pouze Brito, který bez spojek jen těžko něco zmůže, Kancel s Petříkem v obraně a Pšenica v bráně, který byl určitě tím nejlepším, co jsme mohli nabízet, ale bez podpory kluků v poli je jeho vliv omezený.

Takže lze říct, že posily nenaplnily očekávání?

Z části asi ano, v létě jsme čekali od některých rozhodně více. Ale nerad bych neúspěch svaloval pouze na nové hráče. To vůbec ne. Chyb jsme se dopustili i my ve vedení týmu a klubu. Zpětně bychom udělali pár věcí jinak. Věřili jsme, že kluci, kteří nedostávali tolik příležitostí, chytí šanci za pačesy a porvou se o ní, aby nám ukázali, že větší šance měla přijít již dříve. Věřili jsme i klukům z naší líhně, že budou na starší kluky více tlačit. Bohužel to tak nebylo. Teď je na nás si chyby přiznat, pojmenovat a především poučit se, aby letošní skladba byla úspěšnější. Nechci však, aby to vyznělo, že lámeme hůl nad aktuálním kádrem, to vůbec ne. Třeba Matěj Pelák potenciál ukázal, teď je na něm, aby letos dokázal předvést lepší konzistentnost výkonů a věřím, že by mohl být skutečným tahounem.

Prošli jsme si letos skutečně krizí. Bylo pro vás téma odvolání trenéra?

Absolutně ne! Tohle bych rád tučně zvýraznil. Tomáš Sklenák po svém příchodu pozvedl nejen A-tým, ale celý klub. Donesl do něj pozitivní energii a elán. Při premiérové sezóně ukázal, jaký potenciál má. Dal kopřivnické házené něco, na co čekala 26 let a obrátit se k němu zády? Nepřicházelo v úvahu. Klíčové body jsem pojmenoval výše, na neúspěchu máme podíl všichni. Tomáš má mojí plnou důvěru. A já věřím, že i celé fanouškovské obce. A důkazem jsou i letošní volby, kde byl takřka jednomyslně Tomáš zvolen do výboru klubu.

Letošní výsledky nebyly dobré. Byly pro vás strašákem před nedávnými klubovými volbami, které jste zmínil?

Takhle jsem to nebral. Věřil jsem v to, že za nás mluví práce v klubu. Schválně zmiňuji nás, protože ta otázka by neměla být směřována na mě, ale na celý výbor. Jsem jen jeden dílek z celku a bez práce všech bychom dnes nemohli být tam, kde jsme. Aktuálně rozumím veřejnosti, že cítí především pachuť, ale období by se mělo hodnotit jako celek. Loni jsme atakovali medailové úspěchy, finanční situace klubu je stabilizovaná, máme nadstandardního generálního partnera ISMM group, o kterého se můžeme opřít a v mládeži nám vyrůstá generace hráčů, která má velký potenciál. To všechno se samo neudělá a já věřím, že kopřivnickou házenou nečekají zlé roky. V klubu máme lidi, kterým na osudu házené extrémně záleží a já děkuji všem, kteří nám věří a dali nám mandát a výsadu být ve vedení házené. Sportu, který má ve městě obrovskou historii. Je pro mě velká čest být klubovým předsedou a společně s výborem uděláme vše pro to, aby se město opět bavilo házenou a byla zaplněná hala na všech zápasech.

Jaká je situace na transferovém poli? Odejdou nějací hráči, které jsme byli zvyklí vídat v kopřivnickém dresu?

Odchody nás neminou. Těmi nejzásadnějšími jsou odchody Oty Kancela, který se vydává vstříc zahraničním výzvám a pak Boba Pšenici, který se vrací do mateřského Zubří. Ota chce nové výzvy v zahraničí, což plně respektujeme. Odchod Boba nás ale určitě extrémně mrzí. Odchází ke konkurentovi, ale v Zubří žije, člověk důvodům rozumí. Rozhodně nás však netěší. Každopádně oba kluci zde zanechali nesmazatelnou stopu a patří jim velké díky. Oba mají v klubu v budoucnu dveře otevřené a rádi je uvidíme. Končí také Matěj Brychlec, který odchází do Německa. Dají se očekávat ještě další změny, ale věříme, že jich nebude mnoho. Stále s některými hráči intenzivně jednáme. A pak samozřejmě odchod Edwina, který jsme všichni oplakali v hale po Strakonicích.

Je Edwin důkazem toho, že i zahraniční hráči můžou být zajímavou cestou?

Je potřeba na to odpovídat? Edwin byl výjimečný. Jako člověk i jako hráč. Tu díru budeme těžko zacelovat. Asi je to nemožné. Ale věřím, že třeba právě Ivo Bystrický může být podobným držákem v kabině, jakým byl Edwin. Takže abych odpověděl. Ano. Zahraniční cesty se určitě nezříkáme. Ale musí to dávat smysl. Jak ekonomicky, tak zejména nastavením klubu.

A co příchody?

Jedna výrazná posila je již oznámená. Věříme, že Ivo Bystrický bude velkou posilou nejen na hřišti, ale také v kabině. A převezme štafetu slovenského tvrďáka po Otovi. Aktuálně bojuje o slovenský titul, moc mu přejeme, aby se v Povážské rozloučil jako šampión. Sledujeme jej a úspěch mu přejeme. Trocha šampionské nálady by se v klubu hodila. (Bohužel titul si pro sebe uzmul Prešov.)

Co se dalších posil týče, máme domluveno několik zajímavých jmen. Zaměřili jsme se na zkušenosti, které nám letos mnohdy scházely, ale v jednání jsou i mladí talentovaní kluci na pozici spojky, kteří, věřím, vytvoří zdravou konkurenci, která letos z důvodu mnoha zranění citelně chyběla. Díváme se po hladových klucích, kteří chtějí uspět, něčeho v budoucnu dosáhnout. Vytipovány máme taky další tři zahraniční posily, se kterými aktuálně jednáme. Nastíním, že slovenská kolonie by se mohla rozšířit a jedno jméno přesahuje evropský kontinent. Myslím, že se mají fanoušci na co těšit.

Jak by měl tým vypadat? Který prvek by z něj Jiří Gřes chtěl cítit?

Opět nejde o mě. Jde o fanoušky. Chci, aby se Kopřivnice vrátila k DNA, ke kořenům. Finanční závody nevyhrajeme, luxusní zázemí nenabídneme. Co však máme a jsme na to hrdí, jsou skvělí fanoušci, dobré podmínky pro rozvoj a jedinečnou duši. Vždycky jsme byli klubem, kde chtěli všichni z okolí hrát kvůli partě v kabině. S tím se pojí tahat za jeden provaz v zápasech a neuhnout. Fanouškům chceme dát tým, který na palubovce bude umírat, bude mít nadstandard. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, kterému nyní chceme položit základy.

S jakým cílem se tým staví?

Play-off by mělo být jasný cíl. Z toho nejde ustoupit. Ale po letošní zkušenosti chci, ať má tým především tvář a výkonnostně se posune. Ať chceme nebo ne, čeká nás v blízkých letech generační obměna a já chci, ať mladí kluci ukáží, co v nich je. Ať postupně začnou přebírat štafetu a letos o nich jde slyšet. Mají trenéra v osobě, která prošla Bundesligou, MS, Eurem. Hrála po boku hráčů jako Filip Jícha a dělala jim servis. Co více chtít? Doufám, že toho naplno využijí, dotáhnou klub do play-off a herně se posuneme. Rád bych viděl tým, co se opře o tvrdou obranu a nebude se bát rychle tahat, ať nás to všechny baví. Ale jak říkám, play-off, byť je to extrémně velká výzva, by mělo být cílem!

Byla zde zmíněná mládež. Jak hodnotíte její působení.

Rozhodně ne špatně. Žákovské kategorie byly letos excelentní a patří smeknout před trenéry, hráči, ale i rodiči! Když se přijdu podívat na utkání žáků, je zde lepší atmosféra než v některých extraligových halách. A je to na výkonech znát. Mladší žáci zažili skvělý rok, kdy opanovali MSK ligu, na Prague handbal cupu skončili v konkurenci 98 týmu z celého světa 2., což je ohromný úspěch a nakonec si připsali vítězství i na Házenkářském desetiboji. Jsme na kluky skutečně hrdí. Minižáci rovněž vyhráli krajské soutěže, ale zejména udělali velký skok ve svém rozvoji, házená je baví a máme širokou základnu. To je to nejdůležitější. Starší žáci po delší době bojovali o medaile v žákovské lize, kde skončili na hezkém 4.místě. Bohužel dorostenci nebyli tak úspěšní, jak bychom si přáli. Mladší dorost vyhrál druholigovou moravskou část, bohužel v baráži o první ligu těsně o branku podlehl Náchodu, který na jejich úkor postoupil. A starší dorost se vrací zpět do druhé ligy. Bohužel šířka kádru byla malá a obě kategorie museli táhnout mladší kluci. Na druhou stranu nepochybuji, že nabrali velké zkušenosti a hned příští rok je promění v rychlý postup zpět mezi elitu. Ještě jednou děkuji všem trenérům, hráčům a lidem, kteří kluky v jejich rozvoji podporují.

Jsou odchovanci trend, kterým byste se chtěli ubírat?

Určitě ano! Ale ověřili jsme si, že není možné klukům umetat cestičky. Je potřeba, aby si každý dokázal urvat svou pozici dřinou a pílí. Je žalostné, že jediný zahraniční přestup z našeho klubu od dob Luby Veřmiřovského je Honza Polcar původem z Brna. Talenty máme, ale bojujeme s uspokojením. Pokud naši kluci ukážou, že se nemusíme dívat ven, budu nejšťastnější na světě. V tuhle tu chvíli je míč na jejich straně hřiště. Bedlivě všechny sledujeme a já ještě jednou zopakuji. Věřím, že v aktuálním dorostu jsou jména, která má slova konečně vyvrátí. Po dlouhé době máme hráče v mládežnické reprezentaci. Šimon Knesl je od žáčků poctivý, házené je oddaný a jde to vidět. Jsme na něj hrdí a držíme mu palce, aby se brzo popral se zraněním, které ho bohužel potkalo. Máme tam Adama Daníčka, který k nám přišel až z Rokycan, protože má chuť uspět. Nebo Matyho Pekára, který za poslední rok udělal obrovský skok. Nechci na nikoho zapomenout. Celý tým má v sobě DNA, které jsem popisoval výše a klub to vidí.

Existují plány na zlepšení i mimo házenkářskou palubovku?

Určitě ano. Vnímáme, že pokud chceme konkurovat vlčákům okolo, nemůžeme hledět jen na skladbu kádru. Je třeba si uvědomit, že mále město, jakým Kopřivnice je, má tu výsadu, že se zde hraje nejvyšší soutěž a že jsme schopni v našich omezených možnostech konkurovat zbytku? To je malý zázrak. Vše má své limity. Jsem moc rád, že město Kopřivnice vnímá, jakou reklamu jsme loni dokázali městu udělat. Aby Kopřivnice bojovala o nejvyšší příčky je něco výjimečného a nemělo by se na to zapomínat. Abychom mohli tento zázrak zopakovat, je potřeba vytvořit podmínky pro hráče. Vážím si toho, že aktuálně je v jednání přestavba rehabilitačního zázemí. Je to samozřejmě běh na delší trať, ale vnímám to jako významný krok pro posun klubu vpřed.