Rozhovor s kondičním trenérem Lukášem Kovaříkem

Lukáši, máme za sebou zimní přípravu, což se ve sportovní terminologii rovná tvrdé dřině, za kterou jsi zodpovědný právě Ty, jako náš kondiční kouč. Jak si se vůbec k nám do Kopřivnice dostal?

V první řadě bych chtěl pozdravit fanoušky kopřivnické házené. Narodil jsem se ve Zlíně. V Kopřivnici působím druhou sezónu. Dostal jsem se tady na doporučení mého kamaráda, házenkáře Marka, který mě doporučil, nyní již bývalému předsedovi, Lubomírovi Veřmiřovskému. Schůzka i celé jednání proběhlo velmi rychle a od té chvíle zde působím. Za což všem, kdo v tom měli prsty, děkuji.

Je KH ISMM Kopřivnice Tvou první zkušeností s házenkářským prostředím? Jakými sportovními kluby jsi doposud vlastně prošel? Ať již v roli trenéra nebo jako sportovec.

Kopřivnice není moje první adresa v házenkářském prostředí, ale s mužskou extraligovou házenou jsem se dostal do kontaktu až právě v Kopřivnici. Když se bavíme čistě o házené, tak jsem působil v Handball Club Zlín a Tj Jiskra Otrokovice.

Každopádně nemám zkušenosti jenom z házené, ale mám široký přesah do jiných sportů a také reprezentace. Toto beru jako moji velkou výhodu, jelikož jsem si musel nastudovat metodiku jednotlivých sportů a díky tomu se lépe celkově orientuji v kondiční přípravě.

Kluby: (kondiční trenér + sportovní masér)

*Sk Olympia Zlín (extraliga silový trojboj + bench press). V tomto klubu jsem vyrostl + zde máme zřízené sportovní středisko mládeže (SCM), kde trénuji mládežnické kategorie pro českou reprezentaci v silovém trojboji a bench pressu.

*Rugby Club Zlín (Extraliga muži + mládež)

*Panthers Otrokovice (florbalová superliga muži)

*Hurikán Bratislava (extraliga ženy, 1. Liga muži + mládež)

*Sk Rytmik Zlín (ženy + mládež)

Reprezentace:

*Slovensko florbal (muži)

Když se ptáš na moje sportovní úspěchy. Od 5-17 let jsem dělal judo, poté nějakou dobu fotbal a cca od 20 let do této chvíle dělám aktivně silový trojboj + bench press, kde mám největší úspěchy. Jsem 7 násobný medailista z mistroství ČR z toho 1x mistr ČR (družstva).

Jak jsi výše zmínil, u A-týmu jsi již druhou sezónu, jak dosavadní působení hodnotíš?

Působení u A-týmu a moji práci hodnotím pozitivně, i když na tuhle otázku by měli spíš odpovědět jiní. Když se podívám na pokrok hráčů a celkově na silově-kondiční složku, tak většina hráčů udělala kus velké práce. Když se ohlédnu zpět na začátek naší společné cesty, tak tady bylo tzv. pole neorané. Ve smyslu správného provedení jednotlivých cviků, výběr cviků, cyklování objemu/intenzity v průběhu celé sezony, atd. Přijde mi, že většina hráčů posilovnu přijala za svou a vědí, že je nedílnou součástí jejich sportu. Za což jsem rád.

Svátky nejsou úplně dietním obdobím? Udržovali se kluci, nebo byl pro někoho začátek přípravy velkým trápením?

Svátky jsou hlavně od toho, aby si celý tým odpočinul - nabral fyzické a psychické síly a celkově dělal aspoň chvíli jiné aktivity, jelikož během sezony na to není tolik času. S tím souvisí samozřejmě pár "kileček" nahoru, ale to během 1-2 týdnů zase stáhneme do normálu. (úsměv)

Můžeš fanouškům a našim mladým nadějím přiblížit, jak vypadá příprava extraligového týmu? Na co se v zimním období zaměřujete?

Snažím se každou přípravu trochu změnit, už jen z toho důvodu, abych zjistil, co na hráče nejvíce funguje, jelikož mě také zajímá zpětná vazba. Samozřejmě určitá kostra přípravy by měla být jasně daná.

Na začátek je důležité nastavit si délku přípravy, frekvenci tréninků, atd. Zkrátka si vše dopředu kvalitně a smysluplně přichystat, aby se "nevařilo z vody". V každém týdenním cyklu chci přesně vědět, na co se budeme zaměřovat.

V kondiční přípravě se v prvním týdnu po vánoční pauze zaměřujeme na návrat do procesu, takže začínáme zlehka, abychom tělo hned v prvním týdnu úplně nevyždímali. Postupem dnů se zátěž zvyšuje a několik dní před prvním zápasem se forma ladí tak, aby hráči šli do zápasu již maximálně připravení a ne zničení únavou. Shrnuto a potrženo - v žádném případě to není o tom, každý trénink odmakat do zničení, ale je důležité přistupovat k trénování s rozmyslem.

Jsem si jistý, že v týmu je dříč každý, nicméně kdo ten zcela největší? 

Ano, všichni jsou dříči, jak říkáš, ale největším je asi Honza Hanus. (smích)

V českém prostředí bývá často podceněná kondiční připravenost v porovnáním se světem. Pár let zpátky byl pro házenkáře pojem kondiční trenér absolutně imaginární záležitostí. Přitom házená je na fyzické připravenosti, dá se říci, založená. Vidíš v tomto směru pokrok?

Teď nebudu mluvit jenom o házené. Vnímám velký pokrok v této oblasti v tuzemských klubech, týmech a přípravě sportovců v individuálních sportech za poslední dobu, jelikož o tomto prostředí mám docela přehled. Každopádně v porovnání se světem jsme pořád v začátcích, ale máme dobře nakročeno. Hlavně jde o celkovou změnu přemýšlení klubů, trenérů, rodičů a také tělocviků ve školách. Důležité je nastavit nové metodické cíle pro výchovu/přípravu sportovce od malého človíčka až po dospělého sportovce. Osobní zkušenosti mám takové, že se pořád málo pracuje s mládeží a velká energie se věnuje seniorským kategoriím.

Kluky a kabinu jsi už musel pořádně poznat. Jak by si charakterizoval kopřivnický tým? Jak po sportovní tak po lidské stránce?

Dobrá otázka. Po lidské stránce bych kabinu charakterizoval jako skvělou partu lidí - se silným kolektivem. Kde si jeden z druhého umí udělat pořádnou srandu a taky se umí pořádně semknout a podpořit. Právě proto se za kluky pokaždé těším.

Ze sportovní stránky bych řekl, že kluci mají pořád ještě hodně limitů před sebou. Tím pádem se můžou pořád posouvat, což je ve výsledku pro kluky jedině dobře. Když budou nadále na sobě pracovat, tak budou úspěšnější.

Pro hráče je zpětnou vazbou bodový zisk v tabulce, počet vstřelených gólů. Jak je to u kondičního trenéra? Máš nějaký konkrétní cíl? Z čeho vycházíš při hodnocení?

Jsem hodně soutěživý typ, takže je pro mě stejně důležité vítězství jako pro celý tým. (smích) Z profesního pohledu mám nastavených pár bodů/cílů, kterých se držím. Hráč by měl mít patřičný progres, měl by chápat, že kondice je stejně důležitá jako například taktika, minimálně už jen z důvodu, aby se mu vyhýbala zranění. V tomto směru se v kondiční přípravě snažím hodně využívat mé vlastní získané znalosti z fyzioterapie. Zároveň se snažím, aby hráči pochopili, že trénovat se musí konzistentně a s rozmyslem. Vše není jen o tvrdém trénování, ale na co se ještě často, pro mě zcela nepochopitelně, zapomíná, je REGENERACE, která také zahrnuje správný výběr a časování jídel/suplementace, pitného režimu + další regenerační věci a hlavně dobrý spánek. Jak sám říkám, trénovat na nějaké úrovni umí již skoro každý, ale starat se o své tělo, to umí málokdo, i když je to stěžejní jak pro výkon, prevenci zranění, tak i pro normální fungování v každodenním životě. Toto by si měl každý uvědomit, kdo chce dlouho sportovat, být zdravý a nemusí se zrovna jednat o profi sportovce.

Kdyby se chtěl někdo podívat na můj osobní web: https://lkcomplexcoach.cz

Díky za rozhovor