Rozhovor s brankářem Bohumilem Pšenicou

Bobe, vítej v Kopřivnici. Mohl by ses na úvod našim fanouškům představit? Kdo je Bohumil Pšenica?

Ahoj, prvně bych chtěl všechny fanoušky pozdravit. Je mi 26 let, pocházím ze Zubří, kde jsem strávil celé mládí a dva roky v mužích. Poté jsem zamířil na roční hostování do Litovle, ze které jsem šel do Brna, kde jsem letos v březnu po 5ti letech ukončil angažmá.

Jak probíhaly námluvy s KH?

První oťukáváni proběhlo již někdy začátkem kalendářního roku, pak to na chvílí utichlo a definitivně jsme se domluvili někdy začátkem května, kdy už jsme se na všem podstatném domluvili takřka během 10ti minut. Celému klubu bych chtěl poděkovat za férové a korektní jednání.

Měl jsi více variant? Jde z tebe cítit, že máš v sobě pořád kus Zubří, tvojí rodnou dědinu. Byla ve hře i tato varianta?

Ano, tím, že jsem v Brně skončil dříve, tak variant bylo více a celkově času na výběr nového angažmá bylo více. A ano, můžu přiznat, že i se Zubřím jsem byl jistý čas v kontaktu. Jsem ale rád, že to nakonec dopadlo takhle a mohu v následující sezóně hájit barvy Kopřivnice.

Jaký byl tedy ten hlavní motiv, že jsi zvolil zrovna Kopřivnici. Bylo to pouze o dojezdové vzdálenosti, nebo těch faktorů bylo více?

Dojezdová vzdálenost byl spíše takový příjemný bonus. Nejvíce se po angažmá v Brně, kde moc fanoušků na zápasy nechodilo, těším právě na fanoušky Kopřivnice, kteří dle mého patří mezi nejlepší v republice a minimálně do Brna jezdili vždy v hojném počtu. Věřím, že jim svými výkony na hřišti dáme důvod, aby nás podporovali v co nejvyšším počtu.

Brankářský věk máš ještě velice nízký, nicméně prošel sis již řadou klubů napříč celou Moravou. Na které angažmá zatím nejraději vzpomínáš?

Je pravda, že jsem toho už prošel dost, ale nebylo to dáno, že bych byl nějaký cestoval. Spíše se vše seběhlo shodou okolností. Každé angažmá mělo něco do sebe a snažím se vzpomínat jenom na to dobré. V Litovli jsem dostal první větší herní prostor v extralize. Brno byla pro mě obrovská změna. Už jenom samotný přechod z malého města do Brna byl velký skok, ale člověk si rychle zvykne. Jinak to bylo trochu specifické. Často se měnili jak trenéři tak také i hráči, ale člověk aspoň poznal mnoho nových lidí. (úsměv) Nejraději asi vzpomínám na Zubří, přece jenom jsem tam hrál od malá, pocházím odtud a dostal i první šanci v extralize.

Poslední angažmá v Brně jsi ukončil ještě před koncem základní části. Udržoval sis poctivě kondici, nebo je pro tebe letní příprava tuhým oříškem?

Ano snažil jsem se udržovat. Měsíc po konci v Brně jsem si dal volno na doléčení drobných šrámu ze sezóny, ale poté jsem se již snažil fungovat, abych z toho úplně nevypadl, takže buď jsem si šel zaběhat, nebo si zašel na doplňkový sport. Nejčastěji tenis nebo fotbal. Ale nebudu lhát, i přesto letní příprava bolí.

Jaké bylo přijetí v kopřivnické kabině? Znal jsi některé kluky více než jen jako protihráče?

Přijetí proběhlo v pohodě. Samozřejmě všechny jsem znal ze hřiště jako protihráče, ale nejvíce Marka Bukovského a Honzu Hanuse, proti kterým jsme se nespočetněkrát potkali v mládežnických kategoriích a se kterými jsem se chvíli potkal i v Zubří, kde hostovali.

Za svoji hráčskou kariéru jsi již absolvoval desítky zápasů ve tvé nové domovské hale. Máš na zdejší prostředí nějaké speciální vzpomínky? Odjížděl jsi častěji jako vítěz nebo jako poražený?

Kopřivnickou halu jsem měl rád, vždy jsem se na zápasy s Kopřivnicí těšil, protože v hale bývá výborná atmosféra. Výsledkově už to taková sláva nebyla. (hořký úsměv) Bilance bude z mého pohledu určitě negativní. Na žádný konkrétní zápas si nevzpomínám, ale snad pětkrát jsem v rámci extraligy v Kopřivnici remizovali, což je rozhodně unikát.

Udělal sis už obrázek o síle aktuálního mužstva?

Nějaký obrázek o týmu jsem si udělal. Ale zatím je brzy hodnotit, protože někteří hráči základní sestavy odešli, někteří zase přišli, takže se to musí vše sladit. Zatím jsme se věnovali spíše hrubé přípravě, ale i přesto, že jsme takřka neměli míč v ruce, tak první přípravný zápas po dlouhé pauze ve Frýdku nebyl z mého pohledu špatný i přes prohru o gól. A následná utkání jsme již dokázali přetavit ve výhry. Je to jen příprava, ale vždy je dobře, když jste před soutěží na vítězné vlně.

Jaký typ brankáře jsi? V kopřivnické bráně bývalo zvykem vidět velký kontrast v podobě "blázna" Peti Chalupy a stoicky klidného Marka Žingora. Můžeš zkusit nastínit, co fanouškům přinese nová dvojice Pšenica/Žingor? Samozřejmě kromě skálopevné jistoty 50%?...

Povahou bych se přirovnal spíše k Žingymu, takový "blázen" jako Péťa Chalupa určitě nejsem. (smích) Ale co se týká brankářského stylu, tak bych řekl, že jsme s Markem Žingorem odlišní, což už je dáno jen samotnou postavou, patřím mezi nižší gólmany. Ale musím říct, že se na spolupráci s Márou opravdu těším.

Bobe, děkujeme za interview a přejeme pevné zdraví a kupu zákroků do sezóny. Ještě jednou vítej!