Kopřivnice končí sezonu na osmém místě

Sokol Nové Veselí - KH ISMM Kopřivnice 31:28 (16:12)

První gól zápasu sice vstřelil hostující Radek Doležal, dalších pět střel ale zapadlo do kopřivnické brány a Nové Veselí tak po pěti minutách vedlo 5:1. S nelichotivým stavem se pokoušel něco udělat pomocí oddychového času trenér Chrastina, ale minutová porada nestačila. Luboš Bartůněk totiž vstřelil dva góly v řadě, to samé zopakoval o chvíli později Adam Ptáčník a do třetice se stejná paráda povedla také Jakubu Flajsarovi. Domácí celek vedl po čtrnácti minutách 11:3 a místo boje do poslední minuty se schylovali k exhibici. Hosté se však naštěstí ve druhé části prvního poločasu vzpamatovali, přesně pálil Jan Polcar, ze sedmimetrových hodů byl úspěšný Jaromír Petřík. Góly padaly stále také na druhé straně a Veselí tak stále drželo velmi komfortní náskok (16:8). Šest minut před koncem poločasu si oddychový čas vzala domácí lavička. Ironicky to byla ale voda na kopřivnický mlýn, závěr úvodní třicetiminutovky patřil hostům. Po gólech Musálka, Čardy a Hanuse platil poločasový výsledek 16:12.

Po návratu na hřiště se zdálo, že přestávka domácím prospěla, tři góly v rychlém sledu zaznamenal Adam Tomášek a Veselí mělo zpět šestibrankové vedení. Hráči z Kopřivnice každopádně nic nevzdávali, přesilové hry ve čtyřicáté minutě zápasu využil Jan Hanus, po něm snižoval Pavel Musálek na rozdíl pouhých dvou gólů. Do konce utkání byla na hřišti k vidění přetahovaná o každou branku, ve dvou až čtyřbrankovém náskoku zůstávalo stále Veselí. Kritická situace nastala devět minut před koncem střetnutí, když kopřivnický Bruno Benítez snížil na 26:27! Kopřivnice ale obrat nedokonala a naopak, do poslední dvouminutovky vstupovala se ztrátou čtyř branek. Po oddechovém čase se prosadil Jan Hanus a na světelné tabuli svítil stav 31:28. Hostům stačila jediná branka a díky většímu počtu gólů na hřišti soupeře by sedmé místo patřilo jim. V závěru zápasu Veselí skutečně o balon přišlo a z následného protiútoku nakonec vzešel sedmimetrový hod. K němu se postavil Domagoj Grizelj, v tváří tvář brankářovi Schamsovi však neuspěl. O jediný gól tak bylo nakonec lepší Veselí.

"Takovou neuvěřitelnou zápletku může přinést pouze házenkářský zápas. Trenér sice zestárne o pět let a srdeční arytmie ho doprovází další dva dny, ale stojí to za to. Všechny ty vyhrocené emoce, díky kterým nejlépe poznáte nejen své hráče, ale především sebe sama, jsou silnou návykovou látkou, bez které by život postrádal smysl. Věděli jsme, že potřebujeme vyhrát o 2 góly. Všechno jsme proto investovali do začátku utkání. Na Kopřivnici jsme vyletěli jako uragán, doslova nás bylo plné hřiště, což hosty zjevně zaskočilo. Fantasticky jsme bránili a okamžitě po zisku míče táhli rychlé útoky a dávali jednoduché góly. Vstup do zápasu jako z říše snů. Od stavu 11:3 se to však začalo lámat. Odcházela nám agresivita v obranné fázi hry. Obzvlášť od momentu, kdy hosté poslali na hřiště Čadru, který nám dělal obrovské problémy," začal hodnocení Peter Kostka.

"Nejdříve přišel úsek, kdy se hrálo gól na gól, ale v závěrečné třetině prvního poločasu jsme totálně ztratili rytmus a Kopřivnice se gól za gólem pomalu vracela do zápasu. Problémem bylo, že jsme byli v obraně příliš roztahaní a především nám odešel tlak na hráče s míčem. Najednou měli hosté delší útoky, které si zkušeně připravili do čisté šance. Tím pádem jsme se nedostali do rychlých útoků, hra se logicky zpomalila, což hostům samozřejmě vyhovovalo. Ve druhém poločase nás přibrzdilo několik po sobě jdoucích vyloučení. A přestože jsme soupeře stále drželi na distanc dvou - tří gólů, vzhledem k dvoubrankovému manku z prvního vzájemného zápasu bylo vše otevřeno. Bojovalo se o každý gól, emoce byly vybičovány na maximum, hra se neustále kouskovala a extrémně rychle rostla nervozita na obou stranách, což se projevovalo ve zbytečném dohrávání osobních soubojů a neustálém řečnění s rozhodčími," pokračoval trenér Sokola.

"Závěr byl doslova infarktový. Několik vteřin do konce jsme měli útok a mohli definitivně rozhodnout. Přišla technická chyba a následně hosté vybojovali v poslední vteřině 7m hod.. Pokud by ho proměnili, zůstali by nám akorát tak oči pro pláč a brali bychom 8. místo. Víťa však předvedl v brance další famózní zákrok, čímž jako správný kapitán a lídr posunul náš tým na konečnou 7. příčku. Ano, měli jsme v sezóně na lepší umístění. Přišla však zranění důležitých hráčů, navíc v nabitém zápasovém programu, pár nešťastných proher o jeden - dva góly a ztráta sebevědomí. Nesmíme však zapomínat, že řada klíčových hráčů našeho týmu jako Flajsar, Gregorovič, Halíček či Tomášek má 19-20 let a celou kariéru před sebou. A hlavně, nikdy jsme nepřestali tvrdě pracovat. Progres je jasný a viditelný. Jsem na kluky hrdý! Jsou to borci, tvořící úžasnou partu. Borci, kteří mi budou neskutečně chybět," uzavřel Kostka.

Na kopřivnické straně bylo naopak cítit zklamání. "Utkání jsme si určitě prohráli už vstupem, kdy jsme se dvacet minut hledali, hráli jsme vlažně. Pak jsme se do toho dostali, vývoj zápasu zdramatizovali. Myslím si, že jsme na vítězství měli. Bohužel jsme neproměnili některé příležitosti včetně poslední sedmičky, ale to se stává. Bohužel, ten začátek, dvacet minut jsme nehráli, náskok obrovský. Jinak si myslím, že pěkné utkání. Možná tomu trošku škodila nezkušenost, ale jinak tedy gratulace domácím, kteří dnes byli šťastnější," řekl kopřivnický kouč Aleš Chrastina.

Rozhodčí: Veselý Lukáš, Zelenka Jan